středa 21. února 2018

Pleteniny

Je to taková lehká droga... 
Všichni doma spokojení. Konečně sedím večer i u té televize - prostě prý neruším! A umím to i ve stoje! A pletu všude... Krátím si jím dlouhé zimní čekání na trénincích, pletu ráno, když ráno v 6.15 stihnu klukům včas namazat svačiny, a Terka ještě spí. Dokážu uplést jednu řadu klidně při vybalování nákupu z Kauflandu. Pletu v čekárně u zubaře, nebo na poště (a už se dokonce ani nehanbím, když vytahuji jehlice :-).
Je to prostě droga. Fakt!
Kombinuji popravdě jen jednoduché vzory, barvy... Plstím bambulky. Kombinuji podle nálady, dostupného materiálu i času. Nepletu podle přesně daného návodu nebo plánu. Zato s láskou, bezelstným nadšením a z kvalitní příze. Všechno mé dílko se rodí postupně... bez dopředu promyšlených detailů očka po očku. Často si nechám poradit od mých nejmilejších. A taky oceňuji ty jejich velikostně různorodé hlavičky! Takové moje krejčovské panny jste :-). A i ta nejmenší hlavička, ve snaze přede mnou utéct, když vidí čopečku v ruce, poleví, s příslibem dobrůtky. Brumík, pingvík, bonbonek ?? A už ji máš ochotně na šišce :-). Lump je to! ♥
Děkuji, mami, Tobě, za výpomoc! Protože to ty, na rozdíl ode mne, máš v pletení systém a řád a umíš to číst, a všechno! To TY jsi paní pletařka... ♥!

A tady jsou ty momentálěn dostupné...